Eiffelova věž

Paříž

Vytvořením své slavné věže demonstroval Gustave Eiffel jak svého inženýrského génia, tak pevné uchopení vznikající estetiky průmyslového věku. Inženýři společnosti Otis museli být při hledání nových způsobů, jak navrhnout výtahové systémy věže, stejně vynalézaví - ne jen jednou, ale dvakrát, s odstupem celého století. 

Francouzi se poprvé obrátili na společnost Otis před otevřením věže v roce 1889. Potřebovali výtahy pro severní a jižní zakřivené pilíře, které by vyvezly návštěvníky na druhou úroveň - aniž by to narušilo ikonickou siluetu věže. 

Konstrukce výtahů na první úroveň byla poměrně přímočará: Nohy pilířů byly dostatečně široké a rovné pro konvenční systém. Instalace výtahů na druhou úroveň byla s ohledem na existující ostré zakřivení tvrdším oříškem. Žádná francouzská společnost nebyla ochotná se tak komplexní zakázky ujmout. 

Inženýři společnosti Otis navrhli dva ohromné hydraulické kabelové výtahy, které se pohybovaly na vodicích kolejnicích. Velké a krásné stroje se staly turistickou atrakcí samy o sobě. 

V 80. letech minulého století se Francouzi obrátili na firmu Otis znovu, tentokrát kvůli renovaci celého výtahového systému věže v rámci rozsáhlé rekonstrukce. 

Největší výzvu představovaly výtahy na vrchol. Inženýři společnosti Otis použili počítačové modelování a analyzovali mnoho těžkostí, včetně kývání věže a větrů, které mohou dosahovat až 100 kilometrů za hodinu. 

Pak přišli s radikálním novým systémem: Dva výtahy Duolift™ používající nejdelší venkovní dráhu všech dob pokrytou výtahem - 160 metrů. Každý výtah se skládá ze dvou kabin, které na sebe navzájem působí jako protizávaží: Zatímco jedna kabina jede nahoru, druhá klesá dolů.

Pozinkované kabely a zařízení bránící námraze na kabinách umožňují celoroční provoz výtahů, i v náročných povětrnostních podmínkách.

Společnost Otis v roce 2001 výtahy Duolift modernizovala.